Domácí hospicová péče – pro někoho stále ještě velký sen

V posledních letech se toho v sociální oblasti udělalo mnoho. Současná vláda se snaží život lidí s nějakým sociálním či zdravotním znevýhodněním zkvalitnit a předkládá tak mnoho novel zákona, které by k tomu mohly dopomoci. Problémem je, že často jsou tyto zákony odmítnuty ještě před projednáním. Pokud dojde ke schválení, bývá také komplikovaná jejich aplikace v praxi.

Jednou ze služeb, která by již v současnosti měla být dostupná všem, u kterých je to možné, je domácí hospicová péče. Ta je zajišťována řadou soukromých nebo neziskových organizací. V některých krajích je však přijetí do domácí hospicové péče téměř nemožné. A když už se to povede, pacienti často nedostávájí takovou péči, jakou by potřebovali. Často jsou služby omezeny na sociální pomoc a rychlé zdravotní úkony. Hospicová péče ve formě odborného dlouhodobějšího dohledu je stále málo dostupná.

Není třeba vinit toho či onoho, zkrátka je to tak. Když už má organizace kapacitu pacienta do domácí hospicové péče přijmout, zřídka mu dokáže poskytnout odborný dohled, který by daný jedinec potřeboval, a to zejména z důvodu nedostatku odborného personálu. Hodně služeb nemají také hospice nasmlouvaných s pojišťovnami, a tak si je pacient musí hradit sám. Ve většině případů si již z příspěvku na péči hradí nějaké sociální služby či osobní asistenci, není tak možné z invalidního důchodu zaplatit kromě běžných výdajů ještě nákladnou zdravotní péči.

Nemocní lidé jsou již tak bezmocní a jejich poslední týdny či měsíce života by mohly přece jen stát za to. Mnohdy ale kvůli nefungujícímu systému zdravotních služeb končí v nemocnici a umírají předčasně. Možná by stálo za to trochu naslouchat lidem, kteří se v sociálních a zdravotních službách pohybují a znají jejich fungování v praxi. Dokáží odhadnout možnosti, které jsou v současné době stále nedostačující.